Život v Sanuru na Bali: Naše postřehy, rodinný život a na co si dát pozor
Ondra · · 5 minuty čtení

Sanur patří mezi nejklidnější oblasti na Bali a mnoho rodin či digitálních nomádů ho považuje za ideální místo pro dlouhodobý život. Po několika týdnech života v této části ostrova jsme ale zjistili, že realita je mnohem pestřejší než instagramové fotografie pláže a kaváren. V tomto článku sdílíme naše osobní zkušenosti se životem v Sanuru – od dopravy a každodenního fungování až po koupání v moři, život s dětmi, komunitu cizinců nebo nástrahy místního oceánu. Pokud zvažujete bydlení v Sanuru nebo vás zajímá reálný život na Bali mimo turistické brožury, možná vám naše postřehy pomohou lépe pochopit, co od této oblasti očekávat.
Jak se žije v Sanuru? Naše zázemí a dopravní realita na Bali
Tři týdny v Sanuru uběhly jako voda, ale my se zde cítíme, jako bychom tu žili daleko delší dobu. Bydlíme v rezidenční ulici západně od dvouproudé silnice, které se říká Bypass. Naše ulice je slepá a odbočuje se do ní přímo z této hlavní tepny, což je asi největší negativum našeho současného bydlení. Což o to, máme tu klid jako na vesnici. Aby se však člověk dostal do centra Sanuru nebo kamkoliv na jih, musí nejprve ujet kilometr k otočce a pak další kilometr a půl na rušnou centrální křižovatku této oblasti. Během dopravní špičky jsme tyto dva a půl kilometru jeli autem i půl hodiny. Od té doby se snažíme lépe plánovat, kdy na silnici vyrazíme. Jinak jsme tu velmi spokojení. Ulice o čtyřiceti řadových domech je co do národností pestrá a každý si má s kým popovídat. Já často mluvím s Rakušankou Magdou (přes kterou jsme mimochodem naprosto neuvěřitelnou náhodou sehnali náš dům, jak píšu v článku o hledání bydlení na Bali) a pak je tu švédský rocker Stanley, který si nakoupil stejné oblečení sedmkrát, takže ho ani jinak oděného nevídám.
Mezinárodní komunita a děti v Sanuru
Náš syn tu má jak místní vrstevníky, tak i Číňanku, švédského klučinu a děti z Rakouska. Všichni rodiče máme podobný postoj k mobilním telefonům, takže jsou to kreativní děti, které je těžší udržet doma než venku.
Pozor na nástrahy moře: Naše zkušenost s mořským ježkem
Již v prvním týdnu v Sanuru jsme se setkali s nástrahami místního prostředí. V Sanuru je velmi mělké pobřeží, které je navíc chráněno podmořskými útvary, takže působí jako velký přírodní mělký bazén. Zrovna byl úplněk a já s tchánem a Jindrou jsme si udělali chlapský výlet na pláž. Stmívalo se a v tu dobu kulminoval odliv. Vypadalo to, jako by někdo ten mělký bazén vypustil a na dně zůstala jen sem tam místečka, kde se dalo namočit po kolena.
Kromě toho dno pokrývaly řasy. Protože jsem Jindrovi slíbil, že se vykoupeme, našli jsme jednu takovou „kaluž“, ve které jsme se mohli namočit. Jindra, kluk zvědavý, se poohlížel po okolí a najednou se rozplakal. V řasách se totiž skrýval mořský ježek. Jindra na něj sáhl a ještě do něj nějak narazil kolenem. Výsledkem bylo asi deset jehlic v kůži. S tchánem jsme se je snažili vytáhnout, ale polovina z nich se nám rozpadla mezi prsty.
Tchán mi vyprávěl, že dříve lidé brali do ruky kámen a snažili se ostny, které zůstaly pod kůží, rozdrtit tlučením. Mořského ježka po chvíli přinesl pomocí řas a kamenů na pláž, abychom si ho mohli prohlédnout. Doma jsem na rány nejprve aplikoval ocet, aby se jehlice rozpustily, a poté namazal černou mastí. Žádný velký zákrok nakonec nebyl nutný. Ráno už po jehličkách nebylo ani památky.

Koupání v Sanuru a nečekané setkání s mořskými všemi
Do druhé nástrahy jsem se chytil sám. Asi tři dny po incidentu s ježkem jsme jeli na pláž znovu. Vyhlédli jsme si stín pod stromem, rozložili deku a s Jindrou vyrazili do vody. Bylo vidět, že první dva metry od pobřeží je voda kalnější a plave v ní sem tam nějaký odpad, ale to už jsem bral jako místní realitu. Po chvíli koupání mě něco štíplo. Sáhl jsem tam a v ruce mi zůstala pár milimetrů dlouhá potvůrka, která mě kousla. Zahodil jsem ji a koupal se dál.
Poté, co mě takto štípla třikrát, jsem se rozhodl vodu opustit a raději se vrátit domů. Jindra si na nic nestěžoval, zatímco mě už začínalo všechno svědit. Vzhledem k tomu, že jsem ekzematik, jsem si brzy všiml nabíhajících pupínků pod plavkami. Doma jsem měl po třech hodinách vyrážku podobnou kopřivce po celém těle. Vytáhl jsem tedy druhý zázračný lék z Česka – Fenistil. Díky němu jsem se vyspal. Druhý den jsem sice skoro celý proležel, ale třetí den už jsem byl zase ve formě.
S největší pravděpodobností to byly mořské vši. Když jsem se pak bavil se sousedem Stanleyem, vysvětlil mi, že Sanur není ke koupání vhodný každý den. Záleží na proudech i dalších faktorech a je lepší počkat si na průzračně čistou vodu. Co místním neublíží, protože mají vybudovaný imunitní systém, to mně jako ekzematikovi z Česka zavařilo. Chybami se ale člověk učí.
Osmikilometrová plážová promenáda: To nejlepší ze Sanuru
Sanur má však něco, co jinde na Bali snadno nenajdete – osm kilometrů dlouhou plážovou promenádu. Asi po deseti dnech života zde jsme při jedné procházce narazili na cenově dostupnou restauraci, která má sezení přímo na pláži a kde každý večer hraje živá hudba. Na nic jsme nečekali a i s dětmi se usadili kousek dál od kapely, kde byl pěkný výhled na oceán. Tento moment byl skvělý. Tehdy jsem pocítil, že do této oblasti patříme a že se můžeme těšit na mnoho krásných zážitků, které máme před sebou. Byli jsme tam už třikrát a vždy hrála kvalitní, pohodová hudba.
Vzal jsem tam i kamaráda Michala, se kterým jsme ještě před jeho odletem stihli podniknout magickou plavbu po jezeře Tamblinganna severu ostrova. V Sanuru, a obecně na Bali, je klíčové správné načasování aktivit. Pokud si chcete zaběhat na promenádě, je dobré si přivstat na šestou hodinu ranní, než slunce nabere na intenzitě.

Ranní běh podél pobřeží bez davů
Michal mi vyprávěl o svém předchozím běžeckém zážitku z promenády, kdy ho neustále oslovovali prodejci a musel se každou chvíli proplétat mezi chodci, koly a dalšími běžci. Nechtěl jsem ho nechat odcestovat s touto zkušeností, když já měl zážitek zcela opačný. V den jeho odletu jsme si ráno přivstali a před sedmou hodinou vyběhli na sedmikilometrovou trasu. Věřím, že jsem mu ukázal tu přívětivější stránku Sanuru. Konec dobrý, všechno dobré.

Plánujete cestu na Bali a chcete se vyhnout turistickým pastem nebo zdravotním nepříjemnostem? Rád vám ukážu Sanur i další kouty ostrova očima místního. Ozvěte se mi.
Klikni tady
Facebook Instagram


