Tři celodenní výlety z Nusa Dua – jak vypadal program na míru

Našich služeb využila příjemná rodinka ze Slovenska. Dbáme na soukromí, a proto nepořizujeme ani nezveřejňujeme společné fotky s účastníky.

Jednalo se o dvojgenerační rodinku, kdy rodiče byli čerstvě v důchodu a co do programu neměli žádná omezení. Zadání znělo jasně: pobyt v hotelu na poloostrově Bukit v oblasti Nusa Dua a podniknutí tří celodenních výletů. Účastníci už měli s Bali předchozí zkušenost, a tak se utvářel program, který je vezme na místa, která nejsou tolik turistická.

Auto pro sedm lidí

V blízké rodině máme dva řidiče a ti pro tuto skupinku doporučili černou sedmimístnou Toyotu Innovu Reborn z roku 2020 s dieselovým motorem 2,4 l.

První výlet: Bedugul, botanická zahrada a vodopád Nung Nung

První výlet byl nabitý, od vyzvednutí po vyložení na dvanáct hodin, a shodli jsme se, že ač je po fyzické stránce náročný, zkusíme to s tím, že program můžeme kdykoliv změnit.

Vyzvednutí na hotelu proběhlo hladce v 7:00 ráno a účastníky čekal dlouhý přejezd na sever do oblasti Bedugul. Dorazili jsme tam po dvou a půl hodinách a nejprve navštívili botanickou zahradu Kebun Raya. Toto místo máme v oblibě, protože ve všední dny si tady užijete klid a čerstvý vzduch. Pro ušetření sil na pozdější program se pronajalo šestimístné golfové vozítko. Během hodinky jsme projeli ta největší lákadla tohoto parku — například výhled na jezero Beratan či zahradu begónií. Hodinka vyšla tak akorát a po dlouhém přejezdu z jihu Bali to byl parádní vstup do programu.

Následoval chrám Ulun Danu Beratan, ale pro získání lepšího úhlu na fotografování jsme na půl hodiny zvolili dřevěné lodičky. Lehkým tempem jsme za pomoci pádel obepluli toto posvátné místo a vyhnuli se tím davům. Na vodě je přeci jen klid. Pak jsme prošli celý areál a s narůstajícím hladem se už těšili na oběd. Na oběd jsme vybrali krásné prostředí s výhledem na jezero a s přístupem na molo.

Po obědě nás čekal další přesun, a to na krásný vodopád Nung Nung ve městě Plaga. Samotný přejezd nabídl mnoho — sjíždělo se prudkými serpentýnami mezi venkovskými údolími a všude kolem byla zeleň.

Na místě nás pak čekal fyzický výkon. Od parkoviště dolů k vodopádu a zpět to je 500 schodů, ale účastníci souhlasili, že to zkusí. Zvládli to bezvadně a dole si užili spektakulární zážitek. O něco těžší bylo vystoupat zpět na parkoviště. Návrat na hotel trval další dvě hodiny a hosté už byli příjemně unavení.

Druhý výlet: pláže Bukitu a Kecak v Uluwatu

Druhý výlet byl zaměřený na užívání si pláží a vyvrcholil v Uluwatu.

Nejdříve se jelo na pláž Gunung Payung. Je méně turistická, s málo slunečníky i návštěvníky, ale je tam suprové koupání a při odlivu i možnost procházky podél pobřeží. Hodinka a půl byla tak akorát, a protože ještě byly cítit nohy z předchozího výletu, nechali jsme účastníky vyvézt vozítkem až k parkovišti. Přeci jenom k této pláži vede mnoho schodů.

Rodiče si nebyli jistí dalším výletem na Boma Cliff, a tak se program přizpůsobil. Místo toho přišla na řadu další věhlasná pláž, tentokrát však turistická, aby si mohli odnést představu, která jim vyhovuje víc. Zaparkovali jsme na pláži Melasti a šli se vykoupat na naše oblíbené místo. Počasí i stav oceánu vyšly parádně. Bylo to sice trochu divočejší, ale bezpečné. Rodinka se mohla koupat celá pospolu, zatímco jsme jim hlídali věci.

Na oběd se šlo o několik set metrů dál, kde byl výhled na oceán zaručený. Poté jsme si šli vyfotit pláž z místa, kde se fotí i předsvatební fotky, abychom zaznamenali jedinečnost útesů. Den se zakončil procházkou po útesech Uluwatu a nakonec vystoupením Kecak.

Třetí výlet: Jatiluwih a západ slunce u Tanah Lot

Třetí výlet byl náročností někde mezi těmi předchozími. Dvouhodinový přejezd na rýžové terasy Jatiluwih, procházka mezi nimi a občerstvení s výhledem na tuto oblast, která je zapsaná na seznamu UNESCO. Počasí bylo slunečné a viditelnost dobrá. Dopředu jsme zkontrolovali, že už se rýžová pole budou zelenat.

Následoval hodinový přejezd k oceánu. Účastníci se prošli podél útesů mezi chrámy Batu Bolong a Tanah Lot. V Tanah Lot pak proběhlo krátké požehnání doprovázené květem za ucho a posvátnou rýží na čele. Celý třídenní program vyvrcholil západem slunce a večerním přípitkem na útesu.

Jak to celé dopadlo

Co do časového harmonogramu vyšel celý program na jedničku. Podmínky byly výborné, počasí přálo a doprava nebyla nijak výjimečná.

Kdybych měl loučení shrnout jednou písničkou, zazpívali bychom od Michala Davida: „Nesnáším loučení a dál v hlavě tě mám.“ :)

Účastníci byli výborní a bylo radost jim ukázat Bali našema očima. Pokud si chcete nechat postavit program na míru i vy, mrkněte na Objev Bali se mnou nebo nám rovnou napište.